Michal Thoma

O Nepálu, Bhútánu a lidech z Himálaje. A také o fotografování, cestování a psaní.

Kalendář Bhútán 2017 - Michal Thoma

v sekci Novinky

Autorský kalendář Michala Thomy vás provede tajemným himálajským královstvím Bhútán kam autor jíž 11 rok pravidelně jezdí.

Rozměry kalendáře: 44 x 31 cm, orientace na šířku
Lesklý křídový papír: 200g/m2
Kroužková vazba s háčkem
Záda ze silné jednostranně natírané bílé lepenky
Stránky kalendáře je možné doplnit firemním logem či jiným individuálním prvkem podle vašeho přání.

Kalendář stojí 200 Kč + poštovné a balné.

Kalendář Himálaj 2016 - Michal Thoma

v sekci Novinky

Chcete na rok 2016 autorský kalendář Michala Thomy s fotografiemi z Nepálu, Bhútánu, Indie a Tibetu?

Rozměry kalendáře: 44 x 31 cm, orientace na šířku
Lesklý křídový papír: 200g/m2
Kroužková vazba s háčkem
Záda ze silné jednostranně natírané bílé lepenky
Stránky kalendáře je možné doplnit firemním logem či jiným individuálním prvkem podle vašeho přání.

Kalendář stojí 200 Kč + poštovné a balné.

Země velkých penisů

v sekci Reportáže

Penis na zdi bhútánského domu
Himálajské království Bhútán by se též mohlo nazývat „Země velkých penisů“. Vyobrazení mužského přirození tu lze totiž vidět na každém kroku nakreslené na zdech domů, vyřezané ze dřeva a hrdě umístěné nad vchodovými dveřmi nebo zavěšené z krovu.

Bhútánci na tom nevidí nic nemravného. Gigantické penisy jsou symbolem plodnosti a ochranou před zlými démony. Všechny odkazují na populárního světce Drukpu Künleje, který v patnáctém století šířil buddhismus vskutku originální cestou: sexem, nezřízeným pitím a zpěvem. Říká se, že za svůj život měl na dva tisíce milenek, z nichž několik stovek, díky mystické souloži s ním, dosáhlo plného osvícení. Pocházel z Tibetu, a do Bhútánu přišel, jelikož se doslechl, že místní ženy jsou vnadné a čhang (tradiční místní pivo) chutný. Světec svůj penis, nebo jak říkají Bhútánci „magický blesk moudrosti“, používal i k boji se silami zla. Jedné lidožravé démonce jím například vypíchl oko a donutil jí tak přestat škodit lidem a přejít na buddhistickou víru.

Článek původně vyšel v Lidé a Země 10/2013

Pod hradbou Himálaje po osmi letech

v sekci Novinky

Pod hradbou Himálaje po osmi letech
K elektronickému vydání knihy Pod hradbou Himálaje aneb Hledání Šangri-la jsem nejdříve napsal velmi stručnou a krátkou předmluvu. Jak jsem však dokončoval sazbu knížky, přišlo mi škoda nevyužít příležitost druhého vydání k rozsáhlější bilanci, co se v Nepálu změnilo od prvního vydání naší knihy před osmi lety.

Výsledkem je tento desetistránkový text, ve kterém se věnuji některým důležitým tématům: stavební horečce, která se prohnala Káthmándským údolím, stavbě silnic v odhlehlých horských oblastech, projektu Manang po třiceti letech, který jsme v roce 2011 realizovali i nekončící politickou krizi Nepálu…

Jartung v Manangu a turistické dilema

JartungZnáte film Karavana Erica Valliho? Určitě vás v něm uchvátila nádherná himálajská krajina a nejspíš si pamatujete i jeho jednoduchý, leč silný příběh. Starý vesnický náčelník v něm vede spor s mladým mužem, který chce stůj co stůj vyrazit na obchodní výpravu, dřív než udeří zima a zasněží průsmyky, zatímco starý náčelník čeká až buddhističtí astrologové určí vhodné datum. Spor mezi oběma muži rozdělí celou vesnici. Když jsem připravoval výpravu do Manangu na jezdecký festival Jartung, vyvolal jsem tím velice podobné dilema. Datum festivalu se totiž dříve řídilo astrologickou věštbou, nyní však bylo za účelem přilákání turistů vyhlášeno s předstihem. Víc si můžete přečíst v mém článku Tourist enterpreneur dilemma: The case of Yartung festival in Manang v anglické verzi mých stránek.

Čtěte dál

V úterý Bhútánci chodí pěšky

v sekci Reportáže

Policista řídící dopravu na centrální křižovatce v Thimphu
Bhútán je malé himálajské království, které dosáhlo celosvětového věhlasu díky své originální politice „hrubého domácího štěstí“, a osvícenému vladaři, jenž v zemi zavedl demokracii. V červnu 2012 pohádkové království opět překvapilo svět, když v centrech měst vyhlásilo pravidelný den bez aut. A to nikoliv jen jednou ročně, jako jsou podobné akce pořádané všude na světě, ale rovnou každé úterý. Tentokrát se ovšem zdá, že to bhútánští politici s konáním dobra přehnali.

Tento článek původně vyšel v listopadovém magazínu Lidé a Země. Dnes už Den chodců Bhútánce tolik netrapí. V polovině listopadu 2012, byl z každého úterku přesunut na první neděli v měsící. Vláda sice otevřeně nepřiznala neúspěch své politiky, ale zjevně si uvědomila cenu, kterou ji nepopulární a navíc nefunkční opatření stojí. Zůstává otázkou, jestli časem nebude Den chodců zrušen úplně.

Himálajská Viagra

v sekci Reportáže

Vesnice Nár v oblasti Nár-Fu je jedno z významých center sklizně podivuhodné houby jarsagumba.
Jako každé jaro vypukla i tento rok v Himálaji „zlatá horečka“. Vysoké horské pastviny v severní Indii, Nepálu, Bhútánu a Tibetu se zaplnily stovkami tisíc lidí, jež přilákala sklizeň podivuhodné houby zvané jarsagumba. Léčivka, které se přezdívá též „himálajská Viagra“ je zejména v Číně, Koreji a Japonsku vyvažována zlatem. Pro mnoho obyvatel Nepálu je sezónní sběr jarsagumby prakticky jediným zdrojem příjmů.

Tato reportáž původně vyšla ve zkrácené podobě v magazínu Týden 43/2008. Jak to se sklizní vypadá dnes a o masakru, ke kterému kvůli jarsagumbě došlo v oblasti Nár-Fu rok po mé návštěvě, se rozepíší v poslední doplňující kapitole.

Oranžový rej božstev

v sekci Reportáže

Oranžová je barva požehnání.
„Hepy ňú jéééér!“ zaječí výrostek a vrhne na mě plnou dlaň jemného oranžového prášku. Zavřu oči, zadržím dech, a jakmile se barvivo usadí, začnu oprašovat fotoaparát. Koutkem oka zaznamenám dalšího novoročního koledníka, který se ke mně s napřaženou rukou vrhá, není však kam se ukrýt. Za chvíli jsem od hlavy k patě celý oranžový. Tak jako úplně každý, kdo se první den nepálského nového roku ocitne ve vesničce Thimi.

Reportáž navazuje na článek Šťastný nový rok 2067.
Původně vyšlo v Lidé a Země 4/2012.

Šťastný Nový rok 2067!

v sekci Reportáže

První den festivalu Bisket džatra se davy scházejí na náměstí Taumádí.
 „Ha-se!“ zakřičí muž stojící na podivuhodném dřevěném voze. „Aj-še!“ ozve se odpověď desítek mladíků třímajících v rukou lana. „Háá!“ trhnou provazy jako jeden muž až vůz zaskřípe a zakymácí se. „Háááá! Hááááááá!“ Kola se dávají do pohybu o vůz se posune o několik metrů kupředu. Tahači pouští lana a za bujarého smíchu se vzájemně objímají. Opět se však ozývá příkaz: „Ha-se!“ Tahači se chopí provazů a hned odpovídají: „Aj-še! Háá! Háááá! Hááááááá!“

Reportáž původně vyšla v magazínu Koktejl 12/2010.

Džípem kolem Annapúrny

v sekci Reportáže

Strmé stoupání do průsmyku Thorung-la (5,416 m.) na horizontu zatím kompletnímu obchvatu Annapúrny brání.
Silniční obchvat Annapúrny, desáté nejvyšší hory na světě, přestává být sci-fi. Vzdálenost kterou trekaři šlapali pět až šest dní, nyní terénní vůz zvládne za šest hodin. Plánuje se i autostráda do horního Mustangu, donedávna jednoho z nejméně dostupných míst na Zemi. Nejhlubší údolí na světě tak čeká největší změna v historii.

Tento článek původně vyšel v magazínu Týden 2/2008. Silnice údolím Kalí Gandakí už dnes existuje čtyři roky. I tak článek neztratil na platnosti, protože v Himálaji jsou další místa, která dilemata spojená se stavbou silnici řeší právě teď. Změny, které silnice pod Annapurnou přinesla, shrnuji v nově napsané poslední kapitole článku.

Nepál: Čekání na ústavu

v sekci Reportáže

Pod dohledem stranických idolů. Premiér Bhattaraj na maoistické demonstraci.
„Vláda dělá vše pro dokončení mírového procesu a zavedení nové ústavy ještě před vypršením mandátu ústavodárného shromáždění,“ ujišťoval začátkem ledna nepálský ministerský předseda Baburám Bhattaraj. Když Nepálci ústavodárné shromáždění v dubnu 2008 zvolili, očekávali rychlé reformy, které přinesou mír a prosperitu. Překotné zrušení monarchie však byla první, a také poslední věc, na které se poslanci shodli.

Kamenná zahrada v betonovém městě

v sekci Reportáže

V podivuhodné zahradě Neka Čanda se nacházejí sochy roztodivných tvorů.
Čandígarh, metropole indických svazových států Harijány a Pandžábu, je známá především díky průkopníkovi moderní architektury Le Corbusierovi. Ten v padesátých letech vytvořil originální urbanistický plán města a projektoval v něm celou řadu staveb. Pár minut chůze od betonového monstra Le Corbusierova Státního soudu se nachází dílo génia zcela jiného ražení – Kamenná zahrada Neka Čanda.

Původně vyšlo v Lidé a Země 9/2011

Bhútán: Jak se žije v zemi štěstí?

v sekci Reportáže

Žena z horské vesnice Lája s tradičním místním kloboučkem vyhlíží z typicky malovaného bhútánského okna.
Jméno himálajského království Bhútán se na stránkách českého tisku neskloňuje často. Na začátku září jste si mohli přečíst o mladém králi, který si vzal za ženu obyčejnou dívku z lidu, čtyři roky předtím zase o tom, jak jeho otec v zemi zavedl demokracii. Také jste měli možnost se dozvědět, že Bhútán je první zemí na světě, kde je zcela zakázán prodej tabákových výrobků a především, že Bhútáncům nejde o co nejvyšší hrubý domácí produkt (GDP) ale o veliké národní štěstí (GNH). Vše to zní jak pohádka o idylickém Šangri-la, jaká je ale skutečnost?

Původně vyšlo 14. 12. 2011 v IN magazínu Hospodářských novin.